Fotografie, videa, vzpomínky...

PŘÍPAD GERMANWINGS

Ke zhlédnutí od:

FLIGTRADAR

 

PLANESPOTTING

Ruzyně provoz online

Přímý přenos provozu na Ruzyni

(kamera, Flightradar, zvuk z věže)

Divadlo Honzy Zdeňka

Zprávy ze světa

 

ПАК ФА Т-50

 
00:00

Outsidermedia

Chybová zpráva

Notice: Undefined index: boostpath ve funkci boost_mobile_custom_theme() (řádek: 73 v souboru /disk_1/www/cz/letectispecialisteplana/www/sites/all/modules/boost_mobile/boost_mobile.module).
Aktualizace: 12 min 47 sek zpět

Svět ruskýma očima 755

Po, 03/25/2024 - 12:29
Svoje neopustili

Alexandr Verdusov

18. března 2024

Jaký je to ohromný pocit nestydět se za svou zemi. To proto, že po kruté porážce ve studené válce odmítlo Rusko přijmout roli pokořeného státu a zlomeného národa, která mu byla přidělena. Našlo v sobě vůli a sílu vzepřít se unipolárnímu světu, který je téměř odepsal a odhodil do odpadu. Jenže Rusko stále žije. A bude bojovat.

Rusky mluvící taxikář z amerického filmu Brat-2 říká: „Vaše vlast vedla dvě války a ztratila Krym. Vzdala se ruských lidí v Pobaltí i Srbů na Balkáně.“ Je to komické a zároveň neuvěřitelně hořké. Každé jeho slovo je odsouzení země, která vyměnila své prvenství za západní mísu čočkové polévky.

Opustit sociálně ekonomický model, alternativní k Západu, odvalit se nazpět k hranicím ze 17. století a nechat svému osudu nejen naše přátele po celém světě, ale i miliony ruských lidí v bývalých republikách Sovětského svazu, to byla skutečně největší geopolitická katastrofa dvacátého století.

Všechno změnilo ruské jaro v roce 2014. Již v roce 1999 nechal premiér Primakov na znamení protestu proti bombardování Jugoslávie obrátit letadlo nad Atlantikem zpět. V roce 2007 dal prezident Putin v Mnichově výzvu unipolárnímu světu a v roce 2008 došlo k uznání Abcházie a Jižní Osetie.

Byly to důležité předěly na cestě návratu Ruska do světové politiky. Neodvratnost geopolitické a historické odplaty Ruska za prohru ve studené válce byla ukotvena zejména na jaře roku 2014. Rusko odvrátilo vývoj vedoucí k rozpadu státu a poprvé získalo zpět území ztracená kvůli zločinným Bělověžským dohodám.

Těžko popsat s jakou radostí přijal ruské jaro Krym, když bylo vidět ruské vlajky nad Sevastopolem. Nádherný pocit spojení s okolními lidmi: „Jsme Rusové, jaká je to slast!“

Krymské jaro běželo hladce. Vůle státu v Moskvě a ohromné vzplanutí v Sevastopolu a Simferopolu dokázaly své. Jen ruský vlastenecký vznět Krymčanů by byl málo. Již od začátku devadesátých let zápasili lidé z Krymu o sebeurčení, ale bez přímé podpory Moskvy se jim nepovedlo realizovat svoji vůli. Až geopolitická odvaha Kremlu společně s lidovou vlnou, která se právě v roce 2014 přes Krym přehnala, udělaly své.

Paradoxně i Kyjev rozehrál svou vlastní partii. Utekl legitimní zvolený prezident, na místě moci vzniklo vakuum, projevil se silný nacionalismus a nesnášenlivost přechodných vůdců majdanu i přímé hrozby Krymčanům. To vše výborně posloužilo k mobilizaci ruských lidí na poloostrově.

Tak se sešly nejdůležitější události ve správné době a na správném místě. Naše generace si opravila názor a došla k poznání, že konečné vítězství liberálně fundamentalistického schématu Západu nemusí fungovat. Jako značně zveličené se ukázaly fámy o ideologické stálosti amerického sebestředného modelu.

Podle autora této rozvahy je ruská vzpoura proti unipolárnímu světovému řádu smysluplná a svým způsobem humánní. Jestliže Rusku přisoudili jen místo na zadním dvorku Pax Americana, musí být takový pořádek věcí poražen, přitom ale tak, aby svět nepřišel do chaosu.

Sjednocení Ruska s Krymem vejde do dějin jako geopolitická revoluce provedená s filigránskou přesností. Prakticky bez jediného výstřelu. Tehdy jsme to ještě úplně nechápali (a ani dnes si to ještě tak moc neuvědomujeme), ale zejména ruské jaro 2014 dalo historickou příležitost novému světu. Vrátila se nám i hrdost na svoji zemi.

V posledním desetiletí se událo ledacos. Byly pochybnosti, přešlapy, chyby, nekonečné snahy domluvit se se Západem. Nadšení pro Trumpa. Minsk-1, Minsk-2. Opožděné uznání ruského Donbasu. Syrská epopej. Obrat na Východ. A vypadá to, jako bychom po cestě skutečné svrchovanosti šli již dlouho a stále se nejistě ohlížíme do stran. Krok vpřed – půl kroku vzad.

V roce 2014 jsme sobě a celému světu dokázali, že doba, kdy se Rusko vzdalo svého, spěje ke konci. No, zcela končí? Západ ještě nejednou bude zkoušet pevnost našeho odhodlání brát se za své v neobvyklých situacích: v Podněstří, na Balkáně či v Pobaltí. Je potřeba, abychom na to byli připraveni. Abychom dokázali jakýkoliv destruktivní plán našich nepřátel nakonec obrátit v náš prospěch.

Převzato z Iz.ru

***

Stalinův pravnuk napsal otevřený dopis Lavrovovi

4. března 2024

Pravnuk Josifa Stalina, umělec Selim Bensaad napsal otevřený dopis ministru zahraničí Ruské federace Sergeji Lavrovovi s návrhem na rozpuštění OSN, jak píše server News.ru.

Jsem připraven jménem Stalinovy rodiny vás a ministerstvo zahraničí RF oficiálně podpořit ke svolání speciálního zasedání OSN k rozhodnutí o jejím dalším osudu a o účelnosti účasti v ní nástupnické země, která zvítězila nad fašismem – Ruska. Takto se vyjádřil Selim Bensaad. Dodal, že OSN předvedla svoji neschopnost při řešení otázek genocidy národů a konkrétních národností. Podle jeho mínění tato organizace povoluje a zastává politiku dvojího metru v pásmu Gazy.

Před časem stálý představitel Ruska při OSN v Ženevě Gennadij Gatilov oznámil, že hlavním principem pro případ reformování OSN musí být mnohopolárnost, jen tehdy může organizace adekvátně odpovídat na nové výzvy.

Ještě před tím vyzval Lavrov na Valném shromáždění OSN ke změně metod při formování sekretariátu organizace. Poznamenal, že situace dozrála k reformě existující architektury globálního řízení, která podle jeho slov dávno neodpovídá požadavkům doby. Co se týká práce Rady bezpečnosti poznamenal Lavrov, že je stále potřebnější její rozšíření, především aby byl odstraněn nedostatečný podíl zemí světové většiny – Asie, Afriky a Jižní Ameriky.

Převzato z News.mail.ru

***

Politolog Gukasjan: NATO nechce zajišťovat bezpečnost Arménie. USA jsou proti odchodu Arménie z CSTO

Ljubov Stěpušova

22. března 2024

Předseda vlády Pašinjan se zasazuje o protiruský postoj. S čí podporou počítá v případě nové války s Ázerbájdžánem? Arménský politolog Arman Gukasjan objasnil, jak Pašinjan snižuje přítomnost Ruska v Arménii, ač právě Moskva je vojenským spojencem Jerevanu. A proč USA radí Arménii neodcházet z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO).

Pašinjan řekl, že pokud Arménie neponechá Ázerbájdžánu několik pohraničních vesnic, je možná nová válka. Ale s čí pomocí nyní Pašinjan počítá? Patrně se spoléhá na pomoc Západu. Potíž je v tom, že Ázerbájdžán žádá stále víc. A kde je jaká pomoc od Západu? Do Arménie vpustil evropské pozorovatele, přestože na příkladu Ukrajiny a Gruzie viděl, že tam tito pozorovatelé nic neučinili.

Pašinjan stejně musí vsadit na Rusko, protože Rusko bude první, kdo pomůže, a ne nějaká Francie, která pošle dva vrtulníky. Jestli Arménie odejde z Eurasijské ekonomické unie (EAEU) a CSTO, zhorší se životní úroveň lidu. Čím Armény tak nalákal?

V Arménii pracuje velmi dobrý informační aparát. Neměl by se podceňovat. Nedávno vydal americký RAND Corporation zprávu o Arménii. Američtí analytici vyzvali Pašinjna, aby neodcházel z CSTO. Řekli, že ani USA ani NATO nebudou zajišťovat bezpečnost Arménie, takže není potřeba ničit vztahy s Ruskem.

Uvedené analytické centrum má blízko k americkým oficiálním kruhům placeným státem. Takže i odtud jdou signály k setrvání v CSTO.

Jenže Pašinjan věří, že na Západě bude Arménii dobře a cíleně provádí politiku proti Rusku. Dostal se k moci v roce 2018. Zpočátku byla v Arménii zahájena trestní stíhání ruských společností. Poté bylo vedeno trestní řízení proti sekretáři generálního tajemníka CSTO. Nyní se připravuje vyhoštění ruských pohraničníků z letiště Zvarthnoc a potom bude otevřena otázka odchodu z CSTO. Ještě se budou zavírat TV kanály. Taková je cílená politika proti Rusku.

Lituji arménský lid. Vypadá to, že Arménie se řítí do propasti.

Asi existuje červená čára a není moc daleko chvíle, kdy začne arménský lid protestovat. Arménie má hodně těsné vztahy s Ruskem. Nejedná se jen o oficiální vztahy Jerevanu a Moskvy. Vztahy obou zemí jsou mnohostranné. A co dobrého může být pro arménskou ekonomiku na Západě? Každý ekonom řekne, že pro Arménii neexistuje alternativa k ruskému trhu.

Ještě jsou zde vazby mezi lidmi. Arménské rodiny jsou s ruskými propojeny, jsou navzájem příbuzní. Přitom podobná situace nezastavila Ukrajinu. A jaké tam byly vazby! Všechno bylo zničeno kvůli projektu „anti-Rusko“. Musíme doufat, že v Arménii to dopadne dobře.

Převzato z Pravda.ru

Hurá na Stalingrad, EU-soudruzi!

Ne, 03/24/2024 - 14:47

Máme Švejka, který občas pozoruje, že je slabomyslný. Ale to mu nebrání podnikat velké činy na východní frontě. A nyní se chystá válečná ekonomika pro celou západní frontu.

Nadpis je přesný pro bojechtivý spolek zvaný EU. Obranný spolek zvaný „Pojďme NaTo“ už bojuje na Ukrajině od roku 2014, kdy začala proxy-válka pučem na Majdanu. K tomu viz vyjádření Roberta Francise Kennedyho jako současného kandidáta na Bílého otce ve Washingtonu, který jistě nemá v úmyslu šířit anti-americké fejky.

Chybička se vloudí… To je video, kdy Kennedy říká, že CIA vyhodila do vzduchu Nord Stream a deindustralizuje Německo. Jistě jde o hluboký omyl. Vyšetřování v rámci EU bylo zrušeno, nejsou důkazy. Když takto pečujete o EU-přátele, pak péče o okrajovou část východní Evropy vypadá následovně.

Podle Kennedyho CIA svrhla ukrajinskou vládu v roce 2014, což spustilo celý konflikt. Na tyto bohulibé účely nezákonného ozbrojeného převratu řádně zvolené vlády bylo vynaloženo 5 miliard dolarů. Celou akci diplomaticky řídila nějaká paní Nulandová (viz klíčová slova), která to teď zabalila a šla raději do důchodu. To bychom jako měli a nyní se pusťme na rozbor válčení EU „ne-tvorů“. V Bruselu vládne nelišný gender, tak chci být politicky korektní. Opět je třeba citovat klasický zdroj na objasnění celé složité situace.

Takže máme Švejka, který občas pozoruje, že je slabomyslný. Ale to mu nebrání podnikat velké činy na východní frontě. Nikým nevolená „vláda“ v Bruselu chystá válečnou ekonomiku pro celou západní frontu, aby se po vzoru dobrého vojáka oblékla do prostřílených ukrajinských uniforem a mašírovala na ruskou frontu. Něco jsme k tomu už psali, viz článek Hon na ruského medvěda a ekonomická realita Západu. Jenže to bylo psáno v lednu 2024 jako čistě hypotetická úvaha. Na jaře 2024 už Brusel nařizuje vytvořit v rámci EU systém válečné ekonomiky. I o tom jsme už prozíravě psali před dvěma lety, viz obě tematická čísla z roku 2022.

Kdo si nás tehdy přečetl a koupil akcie českých zbrojovek připravených zabíjet Rusy, ten je dnes za vodou. Číst nezávislý tisk se občas vyplatí.

To může udělat jen blbec…

Začněme fakty, jako obvykle. Podle korporátního média Politico chce být Ursula von der Leyen „válečnou prezidentkou EU“ (ZDE). Čili bruselského „ne-tvora“ jako válečného vůdce už máme, stejně jako Švejk bojoval za císaře pána. A nyní k té válce, do níž Švejk stejně jako fialoví Češi (bytem v Praze) radostně nastoupil.

Brusel vyčlenil téměř 2 miliardy eur na posílení připravenosti obranného průmyslu EU. Dřív se to ještě popravdě jmenovalo „válečné půjčky“. Prostředky jsou určeny na zlepšení výroby munice a usnadnění společných zakázek mezi členskými státy s cílem posílit obranné schopnosti a podpořit spolupráci ve výzkumu, vývoji a certifikaci v tomto odvětví. Na grafu to vypadá takto.

Výborně, EU-Švejk se chystá na Rusa. A kde je ta ruská uniforma? Pro ukrajinská děla EU potřebuje 300 tisíc nábojů ráže 122 mm sovětské výroby a půl milionu projektilů ráže 155 mm vyráběných Západem. Náš milý „zahradník“ Borrell si vysloužil tuto přezdívku slavným citátem, že EU je rajskou zahradou a kolem je džungle. Teď dělá EU-zahradník hlavního nákupčího ruských zbraní všude po celé džungli, a Češi mu zdatně pomáhají. Připomeňme, naši slavnou pomoc wehrmachtu v té válce, kterou jsme nějak nevyhráli. Česko dodalo na začátku války Hitlerovi:

  • 25 % všech německých tanků;
  • 26 % nákladních vozidel;
  • 4000 děl a minometů.

Černochová dělá, co může, a historie válek s Rusem ukazuje, že musí na tomto poli pořádně zabrat.

Kolik stojí Švejkova ruská uniforma

Ejhle, eura na válku jsme vykouzlili z klobouku daňových poplatníků, ožebračili jsme Evropany a nyní nakupujeme ty uniformy. Jenže jsme si vyhodili ten Nord Stream a nemáme ruské suroviny, na které jsme si dobrovolně a s radostí dali to embargo. Takže se podívejme, kolik bude stát to šití ukrajinských mundúrů, ve kterých potáhneme na Rusa.

Ach, matičko braněbojná, do čeho nás to Černochová a ten bruselský ne-tvor chtějí navést? Dejme čísla vcelku a v dolarech, vždyť platíme za válku charitě Deep state sídlem v USA.

  • Přenosná raketa země-vzduch Stinger (1991/23): 25 tis./400 tis., zvýšení 16krát.
  • PTŘS Javelin (2002/21) zbraň plus střela 2002/21: zvýšení 1,9krát a 2,77krát.
  • Dělostřelecká houfnice M777 (2008/23): 2 milióny, teď 4 melouny, zvýšení na 200 % původní ceny.
  • Systém M142 HIMARS (2014/23), tedy je to kouzelné: 4,3 million za jednotku doma, pro bratry spojence mezi 19-36,6 melounů za jeden kousek.
  • Hliníkové obrněnce Bradley (2016/23): 1,84 mil. / 4,35 mil., cca na 300 %.
  • Téměř neprůstřelný tank M1 Abrams (1989/2023): 4.3 mil / 10,66 mil. zvýšení téměř na 250 %.
  • Téměř funkční raketové systémy Mim-104 Patriot (2003/22): 225 mil. systém a každá raketa 2 mil. / 1 miliarda dolarů a 4,1 milionu dolarů na raketu v roce 2022; zvýšení nákladů: více než na 400 % pro systém a více než na 200 % pro rakety.

Dal jsem na seznam ty věci, které Rusové masově mlátí na Ukrajině prakticky každý týden. Takže soudruzi Švejkové, převlečení do ruských uniforem může udělat jen úplný blbec. Problém je totiž v tom, že na ruské straně jsou nové zbraně typu, který Západ jednoduše nemá a několik let mít nebude.

Až uslyšíte tento zvuk jako na Ukrajině, tak vlastně máte štěstí. To je letící hypersonická raketa Kindžál Kh-47M2. Rychlost 10 Machů (3400 m/s), přičemž rychlost kulky z kalašnikova je okolo 700 m/s. Chápu nadšení českých biskupů pro „spravedlivou“ válku na Ukrajině. Jenže nějaký Ješua, kterého se chystáme jako kněží všeho křesťanského druhu za týden znovu liturgicky ukřižovat, by řekl k Ukrajině toto (Lk 14:28-32):

Chce-li někdo z vás stavět věž, což si napřed nesedne a nespočítá náklad, má-li dost na dokončení stavby? Jinak – až položí základ a nebude moci dokončit – vysmějí se mu všichni, kteří to uvidí. ‚To je ten člověk,‘ řeknou, ‚který začal stavět, ale nemohl dokončit.‘ Nebo má-li nějaký král táhnout do boje, aby se střetl s jiným králem, což nezasedne nejprve k poradě, zda se může s deseti tisíci postavit tomu, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Nemůže-li, vyšle poselstvo, dokud je jeho protivník ještě daleko, a žádá o podmínky míru.

Ten Jošua z Nazareta zcela jistě nebyl Švejk. Ty nekřižují, ale posílají vládnout do Bruselu.

Související články:

Převzato z e-republika.ch

Dali jsme světu lodní šroub, hromosvod, kontaktní čočky, silonky… a co ještě, paní Müllerová?

Pá, 03/22/2024 - 12:41

„Dali jsme světu lodní šroub, hromosvod, kontaktní čočky, silonky… a co ještě, paní Müllerová?“

„Neříkejte. To všechno, co uvádíte, se vymyslelo u nás? No na to, že nejsme žádní obři, docela dobrý výsledek, ne?“

„Jistě, špatní jsme nebyli.  Ale možná ještě větší sláva nás ještě čeká. Hádejte,v jakém oboru?“

„Dejte pokoj. Jak bych já, hloupá ženská, mohla tohleto vědět. Mluvte vy.“

„Politika a diplomacie, paní domácí. V tom začínáme být světovou jedničkou, jestli to náhodou ještě nevíte.“

„Tak to teda opravdu nevím, pane Švejk. A považuji to za blbost. Vy ne?“

„Ale to víte, že ano. Ale protože pomatený začíná být i svět, není už ta naše pomatenost tak  pomatená, jak bývala.“

„A oč tedy jde, milostpane?“

„O tohle, paní domácí. Na Slovensku vyhraje parlamentní volby strana Smer Roberta Fica. My tu stranu a ani Roberta Fica, protože má na spoustu věcí jiný názor než my, nemáme rádi. Takže co uděláme, paní Müllerová?“

„Nebudeme se s Ficem, jeho stranou Smer a s Ficovou vládou, z voleb vzešlou, bavit.“

„Správně, máte na politiku čich jako nikdo, paní domácí. Jenže tohle, co říkáte, jak jistě víte, už probíhá, a Fico z toho není tak nešťastný, jak bychom si přáli, aby byl. Takže co k prohloubení jeho vrásek ještě přidáme? Nevíte? Tak já vám to povím. Čím míň se budeme bavit s ním, tím víc a srdečněji se budeme objímat a bratřit s jeho slovenskými rivaly. Například s představiteli strany Progresívne Slovensko či s prezidentkou Čaputovou. Budeme zkrátka vytrvale  jednat tak, jako by žádný Fico na Slovensku nebyl, a k našemu jednání se Slovenskem nám zde zbyli jenom Ficovi nepřátelé.“

„Ale takové jednání je přece dost urážlivé, ne, pane Švejk. Vždyť zkusme si to obrátit. Volby u nás vyhraje Babiš, stane se premiérem, ale Slováci se budou vybavovat jedině s poraženým Fialou. Nevyletěli bychom pak, my, většinoví Češi, vztekem z kůže?“

„Však také nikdo netvrdí, že vztek nad přezíravým postojem naší vlády k většinovým Slovákům nelomcuje dnes i jimi. Což ovšem je věc podružná. Protože jádrem pudla zůstává otázka, proč se takto urážlivě naše vláda k vládnoucí Ficově vládě chová?  Co svým despektem k ní vlastně sleduje? Protože myslet si, že jde jen o zlovolný revanš za porážku jejich slovenských kamarádů ve volbách, se mi moc nezdá.“

„Ani mi ne, milostpane. Takže co?“

„Víte, paní Müllerová, mám takovou představu. Vidím Slováka, jak sedí v seknici, hledí do zdi a takto si medituje: ‘Češi se na nás kvůli Ficovi zlobí, mračí se na nás, takže Fico musí jít. A to hned  po příštích volbách. Anebo, abychom ten proces urychlili, zařídíme, aby zmizel v nějakém tom falešném převratu, jak se nám to s ním už ostatně jednou podařilo.’ Příkazem dne se zkrátka musí stát Ficův odchod a tím též – a to je to nejpodstatnější – uspokojení Fialových Čechů.“

„Kteréžto úvahy i uspořádání jsou možné jedině ve spárech vážného duševního onemocnění, například schizofrenie, že pane Švejk?“

„Jistě. Vždyť v ní každodenně žijeme, paní domácí. Nebo jste si toho ještě nevšimla?“

 

Hovory Národního proudu: MUDr. Marek Obrtel

Pá, 03/22/2024 - 10:40

V NATO hrajeme užitečné idioty a o bojeschopnosti naší armády si můžeme nechat jen zdát. Přesto však máme své hrdiny a jsme národ, který se mohl efektivně postavit nacistickému Německu. S lékařem, bývalým členem armády a šéfem naší domobrany Markem Obrtelem hovořil Václav Hrabák.

Národní proud